Řády sv. Jana
Řády sv. Jana z Jeruzaléma
Kromě Suverénního řádu maltézských rytířů existují ještě další čtyři řády sv. Jana, které jsou uznávány jako řády rytířské.
Tyto řády se odlišují od jiných národních řádů svým založením na křesťanské víře a svou tradicí laických křesťanských řádů. Čtyři řády sv. Jana z Jeruzaléma jsou spojeny spolu se Suverénním řádem maltézských rytířů v Alianci řádů sv. Jana, přičemž sdílejí stejnou historickou tradici a stejnou misi: pomoc nemocným a chudým.
Tyto řády jsou uznány suverénními orgány zemí, v nichž se nacházejí. Následuje stručný popis těchto čtyř řádu sv. Jana uznaných Suverénním řádem maltézských rytířů.
Braniborská bailliva Řádu sv. Jana
Řád svatého Jana se usadil v Německu během 12. a 13. století a založil zde velkopřevorství. V 16. století část tohoto velkopřevorství, Braniborská bailliva (bailliva je označení pro územní organizační složku Řádu), přešla k protestantství a nacházela se nadále pod ochranou braniborských markrabat, kteří se později stali pruskými králi.
Tato bailliva nadále udržovala přátelské vztahy se Suverénním maltézským řádem. V roce 1811 je však potlačil pruský král, který později založil královský pruský řád sv. Jana jako záslužný řád. V roce 1852 tento řád znovu získal pojmenování po Braniborské baillivě.
V roce 1918, po pádu monarchie, byl oddělený od státu, a stal se tak nezávislým. V současné době je přítomen v řadě evropských zemí, v Kanadě a ve Spojených státech. V Německu provozuje či spolupracuje s nemocnicemi a s domovy pro seniory a zřizuje též důležitou ambulantní službu – „Johanniter Unfallhilfe“. Má nezávislé vztahy také ve Finsku, Francii, Maďarsku a ve Švýcarsku.
Řád sv. Jana v Nizozemsku
Řád sv. Jana se začal rozšiřovat v Nizozemsku ve 12. století. Důležitým se stal rok 1811, ve kterém pruský král potlačil působení Braniborské baillivy.
V roce 1852 se totiž řada jejích nizozemských členů shromáždila, aby ji opět založila. V roce 1909 pak byly vytvořeny vazby tohoto uskupení na Holandské království a konečně v roce 1946 se toto uskupení oddělilo od německého řádu a bylo připojeno k holandské koruně, nikoliv však jako státní řád.
Tento řád v současné době provozuje nemocnice a hospice a spolupracuje se Suverénním maltézským řádem v různých charitativních aktivitách.
Řád sv. Jana ve Švédsku
Řád se usadil ve Skandinávii ve 12. století a v roce 1530 přešel k protestantství.
Nový Řád sv. Jana původně náležel k Braniborské baillivě a v roce 1920 byl reorganizován, stále jako závislý na německém řádu, tentokrát však pod ochranou švédské koruny.
Nezávislost na Německu získal v roce 1946. Dnes tento řád zajišťuje péči pro staré a nemocné a spolupracuje se švédskými nemocnicemi, charitativními organizacemi a křesťanskými komunitami.
Rovněž se podílí na mezinárodních aktivitách ve prospěch uprchlíků a politických vězňů.
Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského
Řád svatého Jana se usadil na britských ostrovech ve 12. století a kromě krátkého období během vlády královny Marie zanikl pod králem Jindřichem VIII.
Ctihodný řád vznikl po neúspěšném pokusu o obnovení Řádu sv. Jana ve Velké Británii v roce 1830. Teprve v roce 1870 byl založen jako humanitární fundace. V roce 1888 byl řád uznán královnou Viktorií nikoli jako státní řád, ale jako řád koruny.
Dnes je velmi dobře známý pro své ambulantní služby, působící v mnoha zemích, pro oční nemocnici v Jeruzalémě a pro první pomoc a ošetřovatelskou péči. Ctihodný řád má převorství a asociace asi ve 40 zemích, z nichž většina je anglicky hovořících.
Ze všech řádů sv. Jana je jediný, který nemá v přijímacím řízení žádné náboženské omezení.
